ČASY SE MĚNÍ

Žijeme v politicky zvláštní době. Možná to nevnímají lidé, kteří si nepamatují, ale my, pamětníci, to tak vnímáme.
Před několika lety člověk ve veřejné funkci objevil nějaký problém a přednesl ho. Jeho kolegové si s ním sedli, vyslechli ho, snažili se získat na věc náhled jeho pohledem a dokázali to vyhodnotit jako záslužnou činnost a poplácali ho po zádech.
Výsledkem mohlo být klidně zjištění, že obavy byly neoprávněné, ale podstatou bylo, že člověk byl pozitivně motivován věcem rozumět, studovat je, přemýšlet o nich, a nakonec je i dle svých možností analyzovat a tyto výsledky přednést svým politickým kolegům.
Situace se velmi změnila.
Politická rozhodnutí se dělají skrytě, zrychleně a velmi, no řekněme, kostrbatě.  Jejich obhajoba a jejich obsah jsou tak trochu zakázaným ovocem dokonce i pro politicky aktivní lidi, a to nemluvím o veřejnosti.
Politické klima se zcela změnilo.
Z aktivity a touhy věcem rozumět se stává koule na noze a vysvětlování či předkládání argumentů je bráno jako zdržování a neefektivní činnost.
Rozdáváme stovky miliónů z veřejných prostředků a jejich kontrola zevnitř, představiteli třeba i koaličních stran, se stává obtěžující činností.
Nejsem zastupitele Liberce 2 roky a za tu dobu se možná nezměnily procesy, ale ohromně se změnilo prostředí, ve kterém probíhá vnitřní diskuse.
Není radno přemýšlet a jakékoliv dotazy nebo připomínky jsou brány za kverulantství. Ba ještě hůř. Jakékoliv přemýšlení a dotazy nevyvolávají potřebu se jimi zabývat a je zjevná snaha „kverulanta“ jen umlčet a skrze jiné osoby jej vytlačit z problému.
Byly časy, kdy byl čas si sednout nad nejasnostmi, podivnostmi a nelogičnostmi některých zakázek a vždy jsem byl vděčný svým starším kolegům za to, že měli trpělivost se mnou věci probrat a vše mi vysvětlit.
Jsou zakázky, kde tomu tak není a vysvětlení neposkytne nikdo mě konkrétně, ale snahou o vysvětlení je moje diskreditace a tlak na to, abych věc neřešil. Úpěnlivá snaha se v tom nešťourat, kterou ovšem nikdo neřekne nikomu do očí, ale všichni zainteresovaní pomocí postupných kroků vytěsňují jakoukoliv pochybnost mimo dění.
Velmi se změnilo politické prostředí, které mě před lety formovalo. Pochybnosti a jejich přehlížení se stávají standardem. Přemýšlivý lidé s negativním názorem na konkrétní věc se stávají obtížnými ve vlastních řadách a nikdo je nehodlá přesvědčit, ale jde jen o to je odstrčit a umlčet.
Vůbec tomu nerozumím, kde se vzala tak ohromná změna v přístupu k řešení problémů. Neřešíme, nechceme, nemůžeme.
Nový politický styl, který zažívá naše město. Z přátel, kteří spolu diskutovali se stali skoro nepřátelé. Ze sdílení informací se stala tajná služba, která hlídá, aby informace nikdo neznal a ten kdo je zná, aby o nich nepřemýšlel. Kdo o nich přemýšlí musí být označen a vyobcován.
Divná to doba, ale rozhodně se nevzdám. To, aby věci veřejné byly dobře je totiž moje jediná politická motivace. Vše ostatní jako peníze, zážitky, přátelství a osobní život si plním jinde a politiku do nich nemíchám.
Chci věci dělat dobře a chci mít pocit, že když něco dobře není, tak mám svobodu to vyjádřit a právo znát argumenty a důvody. Tak by měla fungovat spolupráce v koalici.
Z mého pohledu nefunguje a smířit se s tím nehodlám. I kdybych měl obětovat svou stranickost, na které nelpím nad své zásady.